V české politice není coming out běžnou věcí. Na to, abyste spočítali naše LGBT+ politiky a političky, byste možná nepotřebovali ani všechny prsty na jedné ruce. Coming out může být komplikovaný proces, tím více v politice, která je vnímána jako prostředí ostrých loktů. Abychom se o tomto ne příliš probádaném tématu dozvěděli více, uspořádala iniciativa Jsme fér, která v Česku již od roku 2017 usiluje o manželství pro gay a lesbické páry, debatu o tom, jaké je být otevřeně out v českém politickém prostředí.
Debata proběhla v pátek 6. srpna 2021 v krásných prostorách rezidence pražského primátora. Pozvání přijali Svatava Havlíčková, mentorka poradny sbarvouven.cz, Matěj Hlavatý, starosta obce Tetín a člen STAN, Karla Šlechtová, poslankyně zvolená za hnutí ANO a bývalá ministryně pro místní rozvoj a obrany, Tomáš I. Fénix, člen TOP 09 a předseda sdružení LGBTQ věřících Logos a Bára Soukupová, členka Pirátské strany, kandidátka do Poslanecké sněmovny a předsedkyně spolku Trans*parent. Debatu moderovala Adéla Horáková, právnička iniciativy Jsme fér.
Adéla Horáková na úvod shrnula, co je to coming out a jak jsme na tom v České republice s otevřeností LGBT+ lidí co se coming outu týče. Uvedla mimo jiné, že 51 % LGBT + lidí v České republice není out na pracovišti. Dále uvedla, že podle Agentury EU pro základní práva se 48 % LGBT+ párů vyhýbá držení za ruku na veřejnosti. Zmínila taky nedávný incident šéfredaktora časopisu LUI, kterého fyzicky napadli proto, že se se svým partnerem právěl na ulici za ruku držel. Ze zahraničních průzkumů také vyplývá, jak uvedla Adéla Horáková, že 20 - 40 % náctiletých lidí bez domova jsou LGBT+ lidé s tím, že důvodem jejich bezdomovectví je nejčastěji to, že po provedení coming outu je již jejich rodina nepřijala.
Diskutující následně hovořili o tom, jaký byl jejich coming out v politickém prostředí. Karla Šlechotvá uvedla, že sama na vlastní kůži pocítila tzv. vyoutování médii v období, kdy řešila své angažmá ministryně. Zároveň ale doplnila, že osobně, ale i po diskuzích se svým okolím považovala za podstatné, aby byla tou první vyoutovanou političkou, která může být posilujícím příkladem pro mladé lidi. Zažila ale i urážky či odmítání a lidé měli leckdy tendenci hodnotit ji jen na základě toho, že je lesba, nikoliv na základě výsledků její práce. Podle jejích slov je ale třeba lidi soudit podle jejich práce, ikoliv podle toho, že jsou gay nebo lesba. Zmínila také výhružky a návrhy na sociálních sítích, které dostávala a které byly pro její psychiku náročné.
Příběh starosty Tetína Matěje Hlavatého je jiný. Do politiky již vstupoval jako vyoutovaný gay, takže pro něj změna se vstupem do politického prostředí nebyl tak velká. Také ale zmínil, že zažil nadávky kvůli své sexuální orientaci a i proto v politických bitvách bojoval o to intenzivněji. Svou prací ale nakonec dokázal, že je schopným politikem, což se projevilo mimo jiné na jeho volebních výsledcích a velké podpoře obyvatel obce, kterou nyní jako starosta vede. Sám tedy pocítil, že jej lidé začali hodnotit podle jeho práce, nikoliv podle toho, že je gay. V tuto chvíli jej urážky a tzv. hejty motivují a snaží se je přetavit v něco, co může využít pro svůj růst.
Bára Soukupová, která v tuto chvíli není v žádné veřejné funkci, spojuje svůj coming out se začátkem tranzice a sama uvádí, že to, že žádnou politickou funkci nemá může být způsobeno právě obdobím tranzice, kdy se spíše uzavřela sama do sebe. Má ale pocit, že to, že je otevřeně out jí v politické dráze pomáhá a především v Pirátské straně cítí podporu pro různé identity, což považuje za výhodu. Rovněž hovořila o tom, že coming out trans lidí je specifický a odlišuje se od coming outu gayů či leseb.
Tomáš I. Fénix reflektoval coming out v rámci konzervativní strany TOP 09. Politický coming out neprožil, protože již při vstupu do strany otevřeně uvedl, že je angažován ve spolku Logos, který sdružuje LGBTQ věřící. Narazil ale také na paradox české společnosti, v níž na jedné straně panuje velká lhostejnost, ale na straně druhé zároveň velká nenávist ke všemu co vybočuje. Doplnil, že stejně jako je v české politice málo vyoutovaných LGBT+ lidí, chybí v ní také třeba vietnamští či romští politici a političky.
Svatava Havlíčková představila poradnu sbarvouven.cz, která vznikla před více,než šesti lety. Na počátku stál příběh jejího syna, který se v necelých patnácti letech oběsil kvůli své homosexualitě. Jeho coming out, který udělal tímto tragickým způsobem, ji ale motivoval, aby začala dělat něco pro to, aby se stejná věc nestala dalším mladým lidem. Poradna pracuje v on-line prostředí na bázi mentorek a mentorů. Mladí lidé, kteří se na poradnu sbarvouven.cz obracejí velmi často řeší to, jak zvládnout svůj vlastní coming out především v rodině a okolí. Na poradnu se ale obrací poměrně málo rodičů, byť i oni mohou často silně prožívat coming out svého dítěte. Svatava Havlíčková je také přesvědčena o tom, že prosazení zákona o manželství pro všechny, může mladým LGBT+ lidem velmi pomoct. A je to i signál pro jejich rodiče, kteří uvidí, že zákon s jejich dětmi počítá.
Reč se také stočila na to, jak se ostatní LGBT+ poslanci a poslankyně staví k zákonům týkajícím se právě těchto lidí. Často je to tak, že se za tzv. svá témata neperou. Karla Šlechotvá zhodnotila, že se možná obávají, že by se jejich coming out mohl stát překážkou v politické kariéře.
Debata o coming outu v politice byla součástí bohatého programu festivalu Prague Pride a přilákala okolo [50] návštěvnic a návštěvníků. Otevřela v Česku dosud ne příliš řešené téma a ukázala, že tolik potřebné vzory otevřeně LGBT+ političek a politiků pomalu, ale jistě přibývají. Věřme, že jich bude do budoucna více a více a že za několik let již nebudou k jejich spočítání prsty jedné ruky stačit. A také věřme, že se i díky tomu prosadí zákony, jež pomohou zlepšit situaci LGBT+ lidí v Česku, v první řadě zákon o manželství pro všechny.
Debata se uskutečnila za podpory nadace Friedrich Naumann Foundation for Freedom.