Přeješ si společnost bez předsudků? Coming out je příležitost

Jsi LGBT+ a otevřeně o tom mluvíš? Pokud ano, jsi výjimka. Mají-li Češi menšinovou orientaci či identitu, je vysoká šance, že o ní budou mlčet – alespoň tak to vychází z průzkumu Evropské agentury pro základní práva.

 Češi se považují za tolerantní národ. Značná část české společnosti je k odlišnostem opravdu otevřená, tolerantní a respektující. Ale existuje i hlasitá skupina odpůrců. Jsou proti čemukoliv, co není „tradiční“, jinými slovy „heterosexuální“. Neváhají se ozvat v online diskusích, někteří i naživo, a nejextrémnější z nich se uchýlí i k slovním či fyzickým útokům. Pojí je názor, že svým chováním brání staré dobré pořádky. Skutečnost, že se v Česku koná akce typu festivalu Prague Pride, mnoho z nich nadzvedává ze židle. Chtělo by se říct, že v tomto klimatu je lepší zůstat „ve skříni“ a svou menšinovou orientaci či identitu si raději nechat pro sebe. Jenže tím se dostáváme do začarovaného kruhu.

LGBT+ lidi Češi neznají

Podle průzkumu Eurobarometr má pouze 28 % lidí v Česku ve svém okolí člověka, který má menšinovou orientaci či identitu. To je až podezřele málo. Jak však vyšlo z průzkumu Evropské agentury pro základní práva, jen 18 % LGBT+ lidí o své odlišnosti otevřeně mluví. Lze tedy předpokládat, že Češi ve svém okolí tyto menšiny mají, akorát o tom neví. Předpokládají, že jde o heterosexuály.

Studie ukazuje, že množství populace, která má ve svém okolí LGBT+ člověka, ovlivňuje kvalitu života LGBT+ lidí. Dává to smysl – pokud někdo takového člověka zná, je pravděpodobné, že bude mít realističtější představu, kdo tito lidé skutečně jsou, a tím pádem bude ochotnější se za ně postavit. Čím více takových lidí, tím lépe.

Aktuálně se nacházíme v začarovaném kruhu. Většinová společnost neví o odlišné orientaci či identitě svých přátel, známých, kolegů, dětí či vnuků, kteří tuto skutečnost kvůli strachu z reakce tají. Výsledkem je vyšší míra homofobie v celé společnosti, protože obraz LGBT+ lidí se nezakládá na skutečnosti, ale na stereotypech.

Cestou ven je coming out

Být k ostatním upřímný vyžaduje jistou dávku odvahy a taky vytrvalosti – coming out totiž není jednorázová záležitost, která věci vyřeší na celý zbytek života. Člověk se outuje pořád. Chytnout se s partnerem na ulici za ruku je svým způsobem coming out. Opravit květinářku, která se při vázání kytice pro partnera s mrknutím zeptá, kdo že je ta šťastná, je taky coming out. Říct pošťákovi, že nejste doma, a proto balík převezme váš partner, je coming out… a tak dále. Jsou to právě tato malá gesta, která mohou mít na společnost obří vliv. Vedou totiž k uvědomění, že LGBT+ lidi tady žijí, a že to jsou docela normální lidi. 

Coming out může být zdrojem strachu, úzkostí i depresivních myšlenek. Není divu, že mnoho lidí potřebuje pomocnou ruku k tomu, aby ho mohlo uskutečnit. Pro některé dokonce může být situace natolik komplikovaná, že pro ně coming out prostě nepřipadá v úvahu a raději se budou i nadále skrývat. O tom všem bude letošní ročník festivalu Prague Pride. Od 2. do 8 srpna 2021 proběhne v Praze mnoho akcí, z nichž významná část bude zaměřená právě na problematiku coming outu. Návštěvníci si budou moct vyzkoušet coming out nanečisto, budou se moct zúčastnit podpůrných skupin nebo být součástí debat a přednášek, která budou toto téma prozkoumávat z mnoha úhlů. Je to téma aktuální a důležité, protože toho může mnoho změnit – nejen v životě jedince, ale v životech nás všech. 

Kdo si s coming outem neví rady, rozhodně by neměl Prague Pride 1. týden v srpnu vynechat. Pro ty, co se z jakéhokoliv důvodu nebudou moct zúčastnit, chystáme online program.